Nivelační hmoty

Všichni známí výrobci stěrkových hmot nabízejí výrobky na bázi cementu i síranu vápenatého. Z názvu není těžké poznat, že samonivelační sádrové a cementové samonivelační hmoty jsou různé suroviny. Samonivelační hmota na bázi sádry se skládá hlavně ze sádry, kameniva a polymerních přísad. Samonivelační hmota na bázi cementu se skládá z cementu, cementových materiálů a různých modifikovaných přísad. Spoléhá na portlandský cement jako základ, integruje vysoce výkonné cementové materiály a různé modifikované přísady pro dosažení vyšší pevnosti a trvanlivosti.

Rozdíl v základních materiálech mezi těmito bázemi určuje jejich různé výkonnostní charakteristiky. Stěrkové hmoty na bázi cementu se během tuhnutí smršťují a mohou vyvíjet relativně vysoké pnutí s výraznou tendencí k praskání. Naproti tomu směsi na bázi sádry jsou prakticky bez pnutí. Vyrovnávací hmoty na bázi cementu vážou záměsovou vodu po delší dobu, což vede k rychlejšímu schnutí při větších tloušťkách (>3 mm). Směsi na bázi sádry vážou záměsovou vodu velmi rychle, ale při větších tloušťkách to vede k relativně dlouhým dobám schnutí. Volba mezi těmito bázemi nivelačních hmot by měla být založena na požadavcích projektu, s ohledem na podklad a navrhovanou krytinu-zamýšlené použití.

Srovnání výkonu.

Sádra samotná je v přírodě stabilnější a není příliš ovlivněna tepelnou roztažností a smršťováním. Rychlost změny rozměrů je -0,05 % až +0,05 %. Při použití při vyrovnávání podlah má dobrou objemovou stálost a dokáže efektivně řešit problémy způsobené tepelnou roztažností a smršťováním cementové malty. Protože však sádra působením vody snadno měkne, její charakteristikou je, že ji nelze použít na místech, která jsou často ve styku s vodou. Relativně lze samonivelaci na cementové bázi použít v místech, která vyžadují hydroizolaci. Míra smrštění samonivelace na bázi cementu je však mnohem vyšší než u samonivelace na bázi sádry a pohybuje se od -0,15 % do +0,15 %. A jak čas plyne, hodnota smrštění samonivelační hmoty na bázi cementu se bude zvyšovat.

Porovnání tepelné vodivosti.

Mezi nivelací na bázi sádry a nivelací na bázi cementu je významný rozdíl v tepelné vodivosti. Tepelná vodivost samonivelačních cementů se obvykle pohybuje mezi 0,6 a 1W/(m · k). Konkrétní hodnotu ovlivňuje poměr materiálu a postup přípravy. Tepelná vodivost běžné samonivelační sádry je obvykle 0,528W/(m · k). Malá tepelná vodivost naznačuje, že materiál má slabou schopnost vést teplo, což je výhodné pro udržení stability vnitřní teploty. Při aplikaci na zásyp podlahového vytápění však platí, že čím větší je tepelná vodivost, tím více přispívá k přenosu tepla do místnosti. S ohledem na rozměrovou stálost v prostředí podlahového vytápění a snížení vnitřní výšky podlahy doporučují uživatelé, kteří instalují podlahové vytápění, při výběru samonivelačních výrobků samonivelační hmotu na bázi sádry s vysokou tepelnou vodivostí.

Jakou nivelační hmotu použít do garáže? 

Do garáže je ideální použít samonivelační cementovou stěrku Chemos Garáž. Je určená na vytvoření otěruvzdorné, pevné a trvanlivé finální podlahové vrstvy vystavené vyššímu opotřebování. Do garáže si ale navážíme vodu usazenou na kolech vozidla a občas nám ukápne i nějaká ta provozní kapalina. Aby se zabránilo nasáknutí nečistot (soli ze zimní údržby silnic, případně olejů při opravách auta) doporučujeme na nivelační hmotu Garáž aplikovat polyuretanový nátěr, jako například Dr. Schutz PU Anticolor.

Z čeho se skládají samonivelační hmoty?

Složení samonivelační hmoty se skládá převážně z následujících složek, z nichž každá přispívá k jejím jedinečným vlastnostem:

• Cement: Působí jako základní základ směsi, poskytuje tuhost a strukturu.
• Polymery: Jsou začleněny pro zvýšení pružnosti a přilnavosti směsi, což jí umožňuje účinně se spojovat s různými substráty, vyrovnat se s menšími pohyby a výkyvy v substrátu, aniž by byla ohrožena integrita.
• Aditiva: Specifická aditiva jsou integrována pro modulaci a optimalizaci tokových charakteristik a doby tuhnutí směsi, zajišťující bezproblémové, rovnoměrné rozprostření po podkladu a napomáhající dosažení rovného, ​​jednotného povrchu.
• Agregáty: Jedná se o zrnité materiály, které poskytují hmotě objem, stabilitu a strukturu, což pomáhá dosáhnout požadované konzistence a tloušťky.
• Pigmenty: Některé směsi mohou obsahovat pigmenty pro dodání barvy směsi, což by mohlo být výhodné v určitých estetických nebo funkčních aplikacích.

Při aplikaci se samonivelační hmota rozprostře a vyrovná díky své nízké viskozitě a optimalizovaným tekutým vlastnostem, vyplní nízká místa a vyrovná vysoká místa, čímž vytvoří jednotný, hladký povrch. Vytříbená rovnováha složek ve směsi zajišťuje, že si po ztuhnutí zachová svůj tvar a strukturu a poskytuje stabilní a spolehlivý základ pro následné podlahové krytiny. Tato základní vrstva je klíčová pro dlouhou životnost a kvalitu celého podlahového systému. Vyrovnává nerovnosti podkladu a zabraňuje budoucím problémům, jako je praskání, odlepení nebo nerovnoměrné opotřebení finální podlahové krytiny.

Jak správně míchat samonivelační hmoty?

Samonivelační hmoty zpracováváme rozmícháním ve studené vodě. Už při míchání dochází k reakci cementu a vody. Protože však chceme, aby nivelační hmota měla určité námi zvolené vlastnosti, jako jsou delší zpracovatelnost, výborná tekutost, rychlé tuhnutí a tvrdnutí apod., musí se již při výrobě modifikovat přísadami. Rozpuštění těchto přísad trvá určitý čas a je velmi DŮLEŽITÉ, aby byly rozpuštěny v procesu míchání a ne až po rozlití na podklad. Při zkrácené době míchání by se nemusela dosáhnout maximální tekutost hmoty. Proto je důležité dodržení celkového času míchání, včetně přestávky, protože i během přestávky probíhá rozpouštění přísad.

Proč dodržet předepsané množství vody?

Vodu použitou při míchání cementových hmot nazýváme záměsná voda. Jejím úkolem je reagovat s cementem a vytvářet tak složité formy vazeb v hydratačních novotvarů. Pro dostatečnou hydrataci cementu a dosažení požadované zpracovatelnosti potřebujeme určité množství vody. Toto množství určí výrobce cementové hmoty ve svém návodu a vychází z množství použitého cementu a z receptury suché směsi. Tato voda se v procesu tuhnutí a tvrdnutí cementové hmoty dělí na: chemicky a fyzikálně vázanou a volnou vodu.

Chemicky vázaná voda se stává trvalou součástí hmoty a uvolní se pouze při vysoké teplotě nad 200 °C. Část fyzikální vázané vody bude také součástí hmoty a část se za určitých podmínek odpaří a způsobuje vznik napětí a smršťování hmoty. Smršťování je současně eliminováno expanzními příměsemi.

Volná voda vyplňuje převážně největší póry a snadno se vysušuje. Zůstávají po ní prázdné póry, které snižují pevnosti. To je přesně ta voda, kterou měříme vlhkoměrem a čekáme, kdy se odpaří. Je třeba si tedy uvědomit, že každé deci vody navíc v konečném důsledku zvyšuje pórovitost cementové hmoty a tím negativně ovlivňuje významné technické vlastnosti samonivelační vrstvy, jako jsou pevnost, nasákavost, trvanlivost, smršťování, pnutí, ale i čas vysychání.

Negativní vliv předávkování záměsové vody na homogenitu tekuté nivelační hmoty lze snížit použitím různých stabilizátorů v receptuře. To znamená, že s předávkováním záměsové vody s minimálním zhoršením stability tekuté hmoty se do určité míry počítá, přestože se zhorší vlastnosti zatvrdlé hmoty. Běžně se počítá s předávkováním do 10 %, to znamená při předepsané vodě 6 litrů maximálně ji navýšit na 6,6 litru. Např. produkty firmy Chemos jsou nastaveny na navýšení vody o 12 %. Překročení těchto limitů způsobuje rozsadanie hmoty ihned po rozlití. Projeví se to tím, že největší a tím i nejtěžší zrnka písku sedají na podklad a naopak jemné částice jsou vyplavovány na povrch. Tím vzniká nerovnoměrné vyplňování prostoru mezi velkými zrny a tím fatální pokles pevnosti a nárůst pnutí. Použití většího množství záměsové vody, jak je předepsáno, se dá zjistit i po uschnutí hmoty. Zvláště nebezpečné pro kvalitu je navýšení záměsové vody při lití tloušťky už nad 8 - 10 mm.

Mohu do nivelační hmoty přidávat písek?

Tak toto je přesně opačný případ jako s vodou, protože přidáváním písku do nivelační hmoty se jí některé vlastnosti zlepšují. U výrobků Chemos se tímto snižuje vnitřní pnutí téměř na nulu. Je však třeba dodržet doporučení výrobce, jaké zrnitosti má být písek. Je to velmi důležité, protože výrobce má v pytli už písek přesně definované zrnitosti a ten přidaný písek má doplnit křivku zrnitosti a ne ji rozbít. Přidaný písek přidáváme v množství dle doporučení výrobce. Písek je možné přidávat od tloušťky 8 - 10 mm. Nesmí se však navyšovat množství záměsové vody.

Proč je třeba zatemnit velká okna a zamezit průvanu?

Zde můžeme navázat zase na vodu, která je použita k míchání. Všichni to známe z klasického betonování. Krátce po betonování musíme beton zalévat i několik dní a tak mu dodávat vlhkost na ještě probíhající hydrataci a zamezit vysoušení fyzikální vázané vody. A právě proto, abychom toto nemuseli dělat, jsou v samonivelačních hmotách použité přísady, které vážou na sebe dostatečné množství vody pro udržování vlhkosti ve hmotě, aby mohl cement dále hydratovat. Tato voda, můžeme ji nazývat ošetřovací, se uvolňuje postupně. Pokud se však během schnutí hmoty, krátce po jejím vylití, záměsová voda rychle odpařuje např. působením přehřátí od slunce nebo i průvanem, může se stát, že ani přísady na zadržování vody nebudou schopny vodu dostatečně udržet. Následně se začne snižovat množství fyzikální vázané vody, která není nahrazována. Vzniká smršťování, které vyvolává pnutí v době, kdy hmota ještě nemá dostatečnou pevnost a může docházet ke vzniku smršťovacích trhlin, resp. k ostatním poruchám vytvrzené hmoty.

A na závěr asi tolik, s přípravou podkladu nespěchejte.

Vše si pečlivě zaměřte, změřte. zkontrolujte podklad. Nezapomeňte si změřit vlhkosti a zbytkové vlhkosti. Na každých 100 m² jste u cementových a anhydritových potěrů provést 3 CM měření - to ukládá ČSN norma 744505. Před nivelací vše zbrušte, přefrézujete. Používejte dilatační pásky. Dodržujte pracovní, konstrukční, smršťovací a akustické dilatace. Před nivelaci si ověřte savost podkladu. Otevřená klapka v krbu nemusí v kombinaci s dírou pro digestoř nebe jiné dva otvory, které vytvoří průvan, je třeba pořešit a nezapomeňte na podlahové topení, vypínač OFF.